Jak zjistila skupina klimatologů v čele s Jeffem Knightem z britského Exeteru, průměrné teploty v posledních deseti let prakticky nestouply. Globální teplota se údajně zvýšila o pouhých 0,07 °C. Vědci to přičítají přirozeným výkyvům způsobeným především jevem El Niňo; bez započtení jeho dopadů se teploty vůbec nezměnily. Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) přitom předpovídal pro dekádu mezi lety 1999 až 2008 přírůstek teploty o 0,2 °C, uvedl nedávno rakouský deník Die Presse.

Z paliv bezprostředně použitelných pro udržení řetězové štěpné reakce v jaderných reaktorech se v přírodě v podstatě vyskytuje pouze izotop uranu 235. Jeho zastoupení v přírodní směsi izotopů uranu je 0,7 %, zbytek tvoří ²³⁸U a nepatrně ²³⁴U. Při výrobě paliva se uran obohacuje o izotop ²³⁵U, pro lehkovodní reaktory (jako je např. Dukovanský a Temelínský) se používá nízkoobohacený (okolo 4 %). Bez obohacení (navýšení množství ²³⁵U) by v lehkovodních reaktorech k štěpné reakci nedošlo. V některých typech reaktorů, které jsou chlazeny a moderovány materiály s nízkou schopností pohlcovat neutrony (těžká voda, grafit) lze použít přírodní neobohacený uran.

Společnost Royal Dutch Shell plánuje stavbu největší lodě světa. Plavidlo dlouhé 480 metrů, široké 75 metrů a vážící 600 000 tun by mělo fungovat jako mobilní plošina pro těžbu zemního plynu.

Svět zažívá renesanci jaderné energetiky. 440 reaktorů operujících v 31 zemích světa pokrývá okolo patnácti procent světové spotřeby elektrické energie. Bohužel také ročně vyprodukuje 12 000 tun radioaktivního odpadu. Toto číslo má brzy vzrůst, protože jen Čína plánuje v příštích dvou desetiletích postavit 40 až 50 nových reaktorů a USA chtějí ke svým 104 jaderným elektrárnám připojit dalších 26. Nad jaderným odpadem se tak stále důrazněji ozývá nerudovská otázka Kam s ním?

Před 150 lety (1859–1942) se narodil vynikající slovenský fyzik, technik, konstruktér a vynálezce, světově uznávaný zakladatel teorie parních a plynových turbín a významný odborník ve stavbě spalovacích motorů, prof. Ing. Aurel Boreslav Stodola, Dr. h. c.. Jeho výpočty a konstrukce poskytly základ celému odvětví proslulého švýcarského strojírenství. Ano, švýcarského. Rakousko-Uhersko si nechalo jeho talent proklouznout mezi prsty, zatímco züryšská polytechnika neváhala jmenovat tohoto zatím neznámého 33letého inženýra rovnou profesorem. Své druhé vlasti zůstal Stodola věrný až do konce života, ale po celou svou kariéru nepřestal být v kontaktu s kolegy, kteří pracovali v českém a po roce 1918 v československém průmyslu parních turbín. Jeho hlavním krédem bylo: „Moje city nikdy neochably pro můj národ.“