Kdysi dávno jsem se dopustil mladické nerozvážnosti. Vzal jsem si k ruce několik svých oblíbených sci-fi knížek a vypsal vynálezy, které byly předpověděny a které se nakonec staly realitou. Nebylo jich málo...

Jednou jsem v recenzi na Norrisovu klasickou filmovou sérii Ztracen v akci napsal, že jeho filmy k nám byly za komančů potajmu dováženy jako jakýsi protijed komunistického stylu kultury.

Jako je světlo protikladem tmy, hudební skupina Postižená oblast protikladem ticha a slova „miluji tě“ protikladem věty „jen jsem se zdržela u kamarádky, nesmíš být tak podezřívavý, miláčku“, je Lobo protikladem všech existujících comicsových superhrdinů.

Právě přicházíte k RTG oddělení. V ruce žádanku o radiodiagnostické vyšetření, v hlavě myšlenky typu: Co to je - S+P ? Bude to bolet? Jak dlouho to bude trvat? A co mi budou dělat? Ozáří mě to? Pak, celí ustaraní, přijdete k okénku "RTG - EVIDENCE", kde ukážete kartičku zdravotní pojišťovny a odevzdáte žádanku. "Kdy jste byl naposled rentgenován?" "Nejste, slečno, těhotná?" "Máte u nás kartu?" Odpovíte, sestra se usměje, pak cosi "naťuká" do počítače… "Posaďte se támhle, laborantka si vás zavolá."…

Každé léto se s dozrávajícími klasy a začínajícími prázdninami objevují "tajemné" kruhy v obilí. Tahle často velmi povedená "přírodní grafitti" si přitom zaslouží i pozornost hvězdářů. Nikoli však jako stopy po mimozemšťanech, projevy geomagnetických polí či tajemné aury velkého Křečopažouta, ale coby zajímavá díla umělců, kteří - z pochopitelných důvodů - zůstávají v anonymitě. Skutečně je tomu tak: Všechny kruhy jsou pravé. Vyrábějí je totiž lidé!